Zdravíme všechny v novém roce Buvola #2

Abych nestrávil celý víkend psaním a vy celý večer čtením, rozhodl jsem se vypsat pár událostí, novinek a zajímavosti ve zkratce. Jednotlivé body jsou řazeny dle toho, jak mi přicházely na mysl - nehledejte v tom žádnou logiku. Pokud jsem o některých věcech psal již dříve, omlouvám se, ale mám v tom bordel ;)

Pár událostí jsem vynechal, ale nemusíte se bát, že byste o ně přišli. Naopak, na ty se můžete těšit v dalším příspěvku od Mishy, který se na vás již pomalu chystá ;) Já si teď dám chvilku oddech.

Zajímavosti / veselé příhody / stručně / a vůbec

  • Když zapomenete kufřík s nářadím (a ke všemu ne vlastní) ve výtahu, tak po chvilce zmizí. Bohudík, když vyvěsíte v domě leták, aby ho případný nálezce vrátil, případný nálezce ho vrátí.
  • Za vodu se zde neplatí (potažmo se vlastně platí z daní).
  • Policisté zde nenosí střelné zbraně a to i přes to, že je tady střílení na denním pořádku. Trošku to teda přeháním, ale tak jednou za týden či za dva tady někoho zastřelí. Naštěstí to je v jiné čtvrti a většinou se jedná o někoho kde je zapleten do obchodu s drogami či jiné nekalosti.
  • V rámci vánočního firemního večírku jsme dostali nakázáno, abychom z důvodu bezpečnosti a zdraví, jeli domů taxíkem. Další den stačí přinést do práce účtenku, kterou nám firma proplatí. Jo, jenže to bych musel vědět, kam jsem tu účtenku dal ;)
  • Pořídili jsme si Unlimited kartičku do místního multikina. Za cenu dvou vstupenek měsíčně, můžete jít na tolik filmů, kolik se vám zachce. No neberte to ;)
  • Díky Mishe jsem se dostal na veřejné setkání s Terry Pratchettem (viz. fotka v příloze), které se konalo v rámci Trinity College a během kterého obdržel T. Pratchett čestný doktorát. I přesto, že jsem mu moc nerozuměl, tak jsem si to užil.
  • Mohl jsem se dostat i na setkání s Neilem Gaimanem, ale to jsem prokaučoval :( Příště musím být aktivnější.
  • Mishe ukradli peněženku.
  • Šéf šéfa dostal nabídku na dobrou pozici v Indii, takže během prosince opoustil naší firmu a přesunul se do Indie (kdo chce kam, pomozme mu tam :) O svých zážitcích píše na svém blogu JaJaJeEv.
  • V lednu byl firemní bowling, a tak jsem se snažil neudělat ostudu mému mateřskému týmu Los Trnkos. Tým do kterého jsem byl vylosován celé utkání vyhrál a v jednotlivcích jsem skončil na druhém místě. To bych řekl že není špatné.
  • Po bowlingu se šlo na pivo, kde jsem se nachomýtl do debaty s novým šéfem šéfa (Jo), výrobkovým manažerem (používá se vůbec tento termín v češtině?) a jedním programátorem. Bavili jsme se o tom, jaká je vlastně definice slova news (novinka) – a to byl teprve začátek ;) Zjistil jsem, že Jo má též rád a četl knihy od Jareda Diamonda. Dostal jsem od něj tip na další zajímavou knížku The Language Instinct: How the Mind Creates Language, kterou napsal Steven Pinker. Už se těším, až se do ní jednou pustím ;)

Aktuálně

V pondělí by měl být oficiálně představen Instant Mobilizer, což je projekt, na kterém jsem spolu s dalšími lidmi posledních pár měsíců pracoval. V práci jsou teď všichni docela nervózní, já samozřejmě taky ;) To jsem zvědav, jak to celé dopadne.

Uff, a to je pro dnešek vše, teď je řada na vás ;)

PřílohaVelikost
Terry Pratchett145.94 KB

Mohlo by se zdát, že s naším odchodem od Indů skončí i sekce „zábavných“ historek z našeho každodenního života v Dublinu. Indickým okénkům je sice konec, ale nezoufejte, určitě nepřijdete zkrátka!
Ne všichni měli tu jedinečnou možnost se s námi setkat během super krátké návštěvy v Čechách, která proběhla po vánocích. Tudíž by mohli mít pocit, že byli ochuzeni o barvité líčení o tom, jak dopadlo naše soužití s Indy. I kdybyste ten pocit neměli, pokusím se teď o neméně barvité shrnutí.
Samotný přesun do nového bytu mi opravdu připadal jako vystřižený z filmu, kde se konala stěhovací akce „Kulový Blesk.“ Jak se také někomu může stěhovat po noci, kdy pekl buchtu (jako příspěvek na štědrovečerní tabuli u známých) až do časných ranních hodin, za přispění vinného opojení. Neodhadla jsem totiž velikost dýně, která je součástí receptu, a ignorovala Tomášovo varování, což mělo za následek notně předimenzovaný recept a buchtu pak povinně jedli i sousedi a kolegové v práci.
Ráno je chytřejší večera, takže potom, co jsem se na Štědrý den vykopala z postele, mi na mysli tanulo rčení o krutých ránech opilců… ale úsměv z tváře mi to nesebralo, protože to byl náš poslední den v jámě lvové. Tomáš byl o tento mimořádný stěhovací zážitek ochuzen, jelikož byl ten den v práci.
Náš kamarád Petr poskytl dopravní prostředek, kterým jsme na jediný odvoz přestěhovali 95% našich věcí, které se nám podařilo za těch šest měsíců nashromáždit. Kam se hrabe Harpagon, co střádal korunku ke korunce… my toho nastřádali! Petrovi se protočily panenky, když viděl tu ukrutnou hromadu tašek, kterou jsme měli nacpat do jejich mini autíčka. I v této krizové situaci si ovšem zachoval chladnou hlavu a projevil nečekané logistické schopnosti.
Když nám pak někdo vyprávěl o tom, že měl hektické vánoce, jen jsme se v duchu při pomyšlení na ty naše pousmáli a chápavě pokývali hlavou. Po tom všem jsme se totiž v novém bytě nestihli ani ohřát a letěli jsme do Čech (to už ale jinde jsme…) Jedno je jisté: přesun do jiného bytu prospěl. Minimálně už nemusíme řešit poničené nádobí a sprosté vzkazy na oknech, které nám zanechala Rash poté, co se rozhodla se s námi nebavit.
A jaký ten náš nový příbytek je? Tak o tom příště…


Theme port sponsored by Duplika Hosting.
Domů Back To Top