Žili byli v novém bytě...

Mohlo by se zdát, že s naším odchodem od Indů skončí i sekce „zábavných“ historek z našeho každodenního života v Dublinu. Indickým okénkům je sice konec, ale nezoufejte, určitě nepřijdete zkrátka! Naše nové příběhy jsou sice z jiného soudku, myslím si ale, že mnohé z vás zaručeně pobaví i tak. Jaký tedy je náš život bez indických spolubydlících?

No, Indové dlouho nevěřili tomu, že se opravdu stěhujeme, a když jsme z bytu odnášeli věci v taškách, tak se nás s úsměvem ptali, kam jdeme a jestli se večer vrátíme. Při výběru našeho nového bytu jsme měli jedno hlavní kritérium: pryč z jámy lvové, co nejdříve to půjde. Chtěli jsme něco, co je blíže centru, ale za relativně málo peněz. To se ukázalo jako velký problém. Pak se ale potvrdilo rčení, že všechno zlé je pro něco dobré a my našli byt, který se nám z v tu chvíli dostupných líbil nejvíce. Díky finanční krizi snížil majitel nájem, slovo dalo slovo a my se nastěhovali (viz můj komentář k Rok Buvola 1).

Byt jsme si zběžně prošli při prohlídce s realitním agentem a podruhé jsme ho kratičce viděli při podepisování nájemní smlouvy. Od toho se odvíjí zbytek tohoto vyprávění. Je vám jasné, že když ptáčka lapají, hezky mu zpívají… my ke všemu potřebovali najít byt a podepsat smlouvu ještě před odletem do Čech (něco jako - včera bylo pozdě). Jinými slovy, na vlastní kůži jsme se přesvědčili o pravdivosti rčení: navrch huj, uvnitř fuj… nebo nekupuj zajíce v pytli. Jelikož jsme ale silné nátury zocelené předchozím soužitím s Indy, tak nás jen tak něco nemůže rozházet, ne? A co by nám mělo vadit?

Pan bytný… realitní agent říkal, že po telefonu si s ním moc nepopovídáme, ale že je ve skutečnosti hodně milý a ve všem nám vyhoví. Měl nám donést klíčky od poštovní schránky, což slíbil udělat hned po Novém roce. Bylo osmého ledna, ve schránce smlouva od elektrárny (spolu se složenkou na zálohu, co se měla zaplatit do 10ti pracovních dnů od podepsání nájemní smlouvy, což bylo 22.12). Ano, byla jsem krapet nervózní a zavolala mu, kdy klíčky doručí. Nato mi odpověděl, že už nám ten klíček poslal spolu se smlouvou. Suše jsem se zeptala, jestli to poslal poštou… “Ano, v dopisu. Aha a jak to mám asi vyndat ze schránky, když nemáme klíček? Tak já se podívám, jestli doma nemám ještě jeden, a když tak přijdu a vypáčíme to…“

Zmíněný dopis toho dne dorazil a díky tomu, že byla schránka přecpaná letáky a poštou pro předchozí nájemce, se mi podařilo obálku ze schránky vytáhnout. Rozdělala jsem ji a jala se vybrat zbylou poštu. Ouha, klíček nepasoval. V tom se za mnou ke všemu objevil jakýsi domovník a nařkl mě z toho, že se snažím ukrást cizí poštu, že sledoval mé podezřelé chování na kamerovém systému…

Pan bytný sice toho večera také dorazil, ale bez klíčku. Zeptali jsme se ho aspoň jak nastavit boiler, aby ohříval vodu v době, kdy je levnější proud. “Nijak.“ Boiler má sice jakýsi termostat, který se má sepnout v noci, funguje ale dle vlastní vůle (což zahrnuje i velice zvláštní zvukové efekty podobné výbuchu, které vydává chladící nádrž nad boilerem; ta ke všemu nemá kryt, takže se občas stane, že máme na chodbě vodu… co nám dalo práce přijít na to, odkud se bere). Pobavil mě ovšem, když jsem mu ukázala troubu, která je uvnitř prorezlá až hrůza. On prostrčil prsty skrze díry (a že má ruce jako lopaty) a pravil “To je v pohodě, ne?” a odešel. Takže toho opravdu moc nenamluví, ani tváří v tvář. Za celou dobu návštěvy (trvala cca minutu) řekl dvě necelé věty a byl fuč, s tím, že se ozve, až bude mít klíček.

V nájemní smlouvě stojí, že bytný nám musí dát vědět 24h předem, než přijde na inspekci. Umývala jsem nádobí, rádio v obýváku puštěné tak, abych ho slyšela i v kuchyni. Najednou se mi zdálo, že někdo klepe. Než jsem stihla dojít ke dveřím, tak se nám pan bytný dobýval s vlastními klíči do bytu. Myslela jsem, že se mi jen zdá… Každopádně aspoň donesl klíček ke schránce, který konečně pasoval.

Jsem zvědavá, jak bude reagovat na náš požadavek na novou matraci. Koupili bychom si jí klidně sami, ale proč investovat do jeho majetku, ne? Pro jistotu jsem pověřila naším požadavkem realitního agenta, ať se ukáže, co s bytným svede. Dáme vědět, jak jsme po předchozích neúspěších dopadli tentokrát. Jo, a že nevíte, kdo bydlí v bytě vedle nás? Indové :)


Theme port sponsored by Duplika Hosting.
Domů Back To Top